Síň slávy

Petr „Medvěd“ Medek
2024

Předseda České asociace létajícího disku v letech 2001-2005. Naprogramoval aplikaci tymy.cz a poskytl ji k užívání zdarma všem frisbee oddílům v ČR. Několikanásobný mistr republiky a dlouholetý reprezentant, vícemistr Evropy z roku 2007, klubový mistr Evropy v masters kategorii 2023. Je po něm také pojmenovaný známý prvek frisbee verze atletické abecedy "Méďa jde ze školy".

Jan „Papá“ Filandr
2019

Jan Filandr (Papá) je jeden z lidí, kteří byli u samotného zrodu frisbee sportů v českých zemích. Jeho zásluhy o rozvoj spočívají hlavně v tom, že jako vedoucí katedry tělesné výchovy na FEL ČVUT přistupoval k frisbee od začátku jako k regulérnímu sportu, vytvořil k němu řadu výukových materiálů a zasadil se o jeho uznání na akademické půdě. Téměř před třiceti lety přinesl tento sport z Ameriky, kde ho poprvé spatřil a naučil se jej. V Praze založil skupinu nadšenců, ze které se později staly zárodky týmů, které známe v dnešní době. Na FELu se mu pak podařilo prosadit, aby se frisbee stalo jedním ze sportů vrámci povinné tělesné výchovy. Papáho tělocvikem prošlo nespočet mladých lidí a z nemála z nich se později stali reprezentanti.

Jana Vejmelková
2018

Jana Vejmelková byla v roce 2018 uvedena jako historicky první osoba do Síně slávy českého frisbee. Toto uznání jí patří za práci pro celou českou hráčskou komunitu, především však za vybudování juniorského programu asociace. V letech 2008-2016 byla trenérkou a manažerkou juniorské reprezentace. Neutuchající nadšení, trpělivost a až mateřskou starost o své svěřence dokázala skloubit i s pozicí předsedkyně asociace (2007-2010) a ředitelky turnaje Mistrovství světa klubů 2010. Podílela se také na organizaci všech ročníků mezinárodního turnaje Prague Winter.

Galavečer
Každoročně na podzim se koná slavnostní Galavečer, na kterém probíhá předávání cen za uplynulou sezónu. Kromě ocenění těch nejlepších z nás, hráčů, kteří jsou svým nasazením a chováním vzorem pro ostatní, bývají oceněni i organizátoři turnajů, trenéři nebo týmy. Nechybí ani Cena Vojtěcha Prušáka, což je náš ekvivalent filmové Zlaté maliny.